Beata a Daniel Vágnerovi - Jádro

Stu­dio Vag­ner­glass je sou­čás­tí pro­jek­tu Křiš­ťá­lo­vé údo­lí (crys​tal​valley​.cz), mapu­jí­cí­ho sou­čas­nou sklář­skou výro­bu na seve­ru Čech, a odka­zu­jí­cí­ho k boha­té řeme­sl­né his­to­rii toho­to kra­je. Bea­tu a Danie­la Vág­ne­ro­vi nespo­ju­je pou­ze život­ní ces­ta, ale také sklář­ské umě­ní. Pod znač­kou Vag­ner­glass tvo­ří brou­še­né a uži­té sklo (Daniel), tave­nou plas­ti­ku a šper­ky (Bea­ta). Ved­le toho expe­ri­men­tu­jí a na spo­leč­ných umě­lec­kých pro­jek­tech zkou­ma­jí cho­vá­ní skla v jiných pro­stře­dích. Tato díla, kte­rá pre­zen­tu­jí v jedi­neč­ných loka­cích (Bota­nic­ká zahra­da, Műlle­ro­va hrob­ka v Hrád­ku nad Nisou), při­ro­ze­ně snou­bí jejich indi­vi­du­ál­ní pří­stu­py – tech­nic­kou pre­ciz­nost a hravost.

Genius loci novo­re­ne­sanč­ní vily včet­ně vel­ko­ry­sé­ho pro­sto­ru zahra­dy inspi­ro­val tvůr­ce k rea­li­za­ci díla, sym­bo­li­zu­jí­cí­ho slav­né obdo­bí rodi­ny vel­ko­to­vár­ní­ků Lie­bie­gů. V zahra­dě Palá­ce Lie­bieg před­sta­vu­jí site spe­ci­fic insta­la­ci, for­mál­ně odka­zu­jí­cí k ušlech­ti­lým mate­ri­á­lům, jaké nachá­zí­me na budo­vě. Moti­vem se pro uměl­ce stal tex­til­ní člu­nek, kte­rý v polo­vi­ně 19. sto­le­tí zna­me­nal ino­va­ci tka­ní látek a jeho zrych­le­ní. A jako jeden z ele­men­tů pomohl tex­til­ní­mu baro­no­vi Johan­no­vi Lie­bie­go­vi vytvo­řit vel­ko­le­pý pod­nik Rakous­kou­her­ské monarchie.