Eduard Seibert - Beescape

Pro­jekt Bee­s­ca­pe vychá­zí z dlou­ho­do­bé­ho expe­ri­men­tu, ve kte­rém autor zkou­má mož­nos­ti tzv. vče­lí archi­tek­tu­ry – tedy struk­tu­ry, vzni­ka­jí­cí jako výsle­dek aktiv­ní spo­lu­prá­ce mezi desig­né­rem a vče­lím spo­le­čen­stvím. Zákla­dem kaž­dé­ho objek­tu je pro­sto­ro­vý návrh, jenž vytvá­ří osno­vu a vče­ly v ní mohou samy vysta­vět vlast­ní struk­tu­ry. Autor zkou­má „urba­nis­mus“, kte­rý vče­ly samy navr­hu­jí a rea­li­zu­jí – a kla­de si otáz­ku: kolik „měst“ jsou vče­ly schop­ny udr­žet při živo­tě? Do jaké míry zvlád­nou tako­vou hus­to­tu, slo­ži­tost či množ­ství sídel, aniž by se naru­ši­la jejich při­ro­ze­ná rov­no­vá­ha? Ve spo­lu­prá­ci se vče­la­mi tak vzni­ká orga­nic­ká, para­me­t­ric­ká archi­tek­tu­ra, jejímž výsled­kem jsou tva­ro­vě slo­ži­té a vizu­ál­ně fas­ci­nu­jí­cí objek­ty, při­po­mí­na­jí­cí Gau­dí­ho kon­strukč­ní logi­ku i sou­čas­nou digi­tál­ní mor­fo­ge­ne­zi. Kaž­dý úl je ori­gi­nál a vzni­ká v sou­čin­nos­ti pra­vi­del­nos­tí instink­tu včel a lid­skou kurá­tor­skou inter­ven­cí. Autor pra­vi­del­ně stav­bu kon­t­ro­lu­je, ale neří­dí – pou­ze navr­hu­je pod­mín­ky. Pro­jekt tema­ti­zu­je rov­no­váhu mezi člo­vě­kem a pří­ro­dou, zpo­chyb­ňu­je hie­rar­chii tvůr­ce a mate­ri­á­lu a uka­zu­je nové ces­ty spo­lu­prá­ce mezi umě­ním a živým svě­tem. Uka­zu­je, že design nemu­sí vyme­zo­vat hra­ni­ce, ale může spo­lu­u­tvá­řet pro­stor, v němž se při­ro­ze­ně roz­ví­jí důvě­ra a koexistence. 
Sei­ber­to­vým cílem není „ocho­čit“ vče­ly pro úče­ly umě­ní, ale nalézt ces­tu, jak vyu­žít umě­lec­ké myš­le­ní a pro­střed­ky k vytvo­ře­ní pro­stře­dí, kte­ré vče­lám sku­teč­ně pro­spí­vá. Umě­ní chá­pe jako nástroj pro pod­po­ru bio­di­ver­zi­ty a návrat rov­no­váhy do kra­ji­ny. Edu­ard Sei­bert je desig­nér, vče­lař a dok­to­rand Fakul­ty umě­ní a archi­tek­tu­ry Tech­nic­ké uni­ver­zi­ty v Liber­ci. Stu­do­val archi­tek­tu­ru v Liber­ci a sklo na UMPRUM v ate­li­é­ru Rony­ho Ples­la, absol­vo­val rov­něž stáž na Dán­ské krá­lov­ské aka­de­mii. Ve své prá­ci pro­po­ju­je design, archi­tek­tu­ru a eko­lo­gii, posled­ních deset let se inten­ziv­ně věnu­je vče­lař­ství, kte­ré je záro­veň hlav­ním téma­tem jeho diser­tač­ní­ho výzkumu.

Foto: Anna Pleslová
Foto detail plástve: archiv autora