Adéla Matasová je výjimečná česká umělkyně, která výrazně přispěla k rozvoji českého výtvarného umění. Díla se vyznačují hlubokou expresivitou a často se zabývají tématy lidské existence, identity a vztahů. Matasová je známá svou schopností propojit tradiční umělecké techniky s moderními přístupy. Ve svých sochařských objektech často pracuje s organickými materiály, které zdůrazňují tělesnost a přirozenost. Prostřednictvím svých děl otevírá diskusi o roli těla v umění a také, jakým způsobem se vyjadřujeme prostřednictvím svých těl. Ruce, jako jedna z nejvýraznějších částí těla, se stávají symbolem lidské existence, tvořivosti a zranitelnosti. V dílech Matasové se ruce často objevují jako architekti vlastního světa. Tvoří složité struktury, které odkazují k vnitřnímu světu umělce. Jsou to ruce, které tvarují hmotu, ale zároveň jsou i tvarovány okolním světem. Ruce symbolicky odkazují na tvorbu (jsou primárním nástrojem tvůrčího procesu), komunikaci (jsou prostředkem, kterým se vyjadřujeme, dotýkáme se a navazujeme vztahy), ale i zranitelnost (je na nich otištěna stopa času, práce a zranění) a identitu (nesou v sobě osobní historii každého člověka).
Performativní video pomalu se pohybujících rukou s názvem Ruce jako architektura se Matasové stalo inspirativním výchozím bodem k vytvoření cyklu fotografií zastaveného pohybu jejích rukou. Ruce připomínají „svého druhu” fiktivní ikonickou stavbu. Cyklus se vztahuje k daleké budoucnosti mizející lidské civilizace, a to kvůli nekontrolovatelně se rozpínající AI, v podobě, o které toho zatím mnoho nevíme, ale kterou s určitými obavami pozorujeme už nyní. Související geometricky zaměřené kresby jsou odezvou na tento problém, který určitou hrou hledá řád v souvislostech možných geometrických vztahů, založených na intuici vnitřního zření, náhodě a pravděpodobnosti.
V díle Adély Matasové se setkáváme se širokým výtvarným záběrem obsahujícím kresbu, práci s lněnou papírovou hmotou, sochu, monumentální instalace, spolupráci v oblasti architektury a nových médií. V poslední letech propojuje digitálně řízené pohybové objekty s velkoplošnými videoinstalacemi, aby tak zaznamenala proces svých vizí duchovního rozměru. Tato díla vystavila například na výstavě Mezipaměť v pražském Rudolfinu (2021), v Domě výtvarného umění v Ostravě (2022) a na velké výstavě retrospektivního charakteru ve Středočeské Galerii Gask v Kutné Hoře (2023). Během let vystavovala na mnoha domácích i mezinárodních výstavách a symposiích v New Yorku, Chicagu, Mnichově, Paříži atd. Od roku 1990 vedla ateliér Konceptuální a intermediální tvorby na UMPRUM v Praze, později na Fakultě umění a designu v Plzni, kde založila atelier prostorové tvorby. Nyní se věnuje volnému umění; žije a pracuje v Praze. Za svou dlouholetou tvorbu byla Adéla Matasová oceněna řadou prestižních cen. V roce 2021 získala Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Je významnou osobností českého výtvarného umění, jejíž díla jsou zastoupena v mnoha veřejných i soukromých sbírkách. Její stále aktuální tvorba inspiruje další generace umělců.
Previous
